Historie oddílu
11. Koedukovaný (smíšený) oddíl vznikl v roce 2019 po oddělení koedukovaných družin z oddílu dívčího. Stanovena byla nová oddílová rada a vyrazili jsme na první výjezdní radu, kde jsme společně začali pracovat na Vizi oddílu a praktických věcech ohledně fungování oddílu.
Na téže radě jsme se rozhodli, že uspořádáme vlastní tábor a pravidelně budeme pořádat oddílové schůzky.
Stalo se tak, že jsme po první covidové vlně bez potíží vyrazili na vlastní (malý) tábor do Mrkvové Lhoty. Jelikož chceme, aby se děti podílely na chodu tábora podle toho, na co právě stačí, vyrazili jsme do Mrkvové Lhoty na přípravný a průzkumný víkend. Tábor byl v mnohém nový a byl zda prostor udělat věci jinak, nově. Např. byla z programu úplně vyřazena celotáborová hra a zavedeno bylo společné večerní plánování programu s dětmi. Důraz jsme začali klást hlavně na tábornické dovednosti a obstarání potřebných věcí pro tábor.
Oddílová rada se v následujícím roce rozrostla o 3 členy. Výjezdní rady probíhají 2x do roka. Občasně se vracíme k oddílové vizi. Postupně se snažíme co možná nejvíce zapojovat děti. Po všech covidových opatřeních se nám daří ustálit oddílové schůzky na pondělí a probíhají již pravidelně každý měsíc.
V roce 2021 jsme vyrazili na tábor do Krušných hor, kde jsme přivítali na 3. týden i rovery z 12. a 44. oddílu.
Rok 2022 byl úspěšný. Nejen, že na oddílovou radu často chodí i děti a zapojují se do jejích chodu, nebojí se přispívat do diskuse a jednat o věcech, které se jich přímo týkají ale podařilo se najít nové tábořiště v Sedle u Číměře.
S vedoucími jsme vyrazili na velikonoční puťák do této lokality a místo si obhlédli. Zjistili jsme co a jak, kde je další tábor, kde nakupovat, kde brát dřevo atd. Škoda, že tou dobou v noci mrzlo. Puťák jsme si tedy užili hlavně přes den.
S vedoucími jsme vyrazili na velikonoční puťák do této lokality a místo si obhlédli. Zjistili jsme co a jak, kde je další tábor, kde nakupovat, kde brát dřevo atd. Škoda, že tou dobou v noci mrzlo. Puťák jsme si tedy užili hlavně přes den.
Tábor v Sedle byl hodně úspěšný, nutno podotknout, že počasí nám příliš nepřálo. Zažili jsme spoustu nových zážitků, skamarádili se s dalšími tábory prozkoumali okolí s dětmi skrze puťák.
Ve stejném roce také proběhly také historicky první oddílové hory do Desné, kde jsme se po 3 dny věnovali sjezdovému a běžeckému lyžování.
Historie střediska
První skautský oddíl Svazu junáků skautů RČS – chlapecký – byl v Čakovicích založen roku 1936 br. Karlem Haškem (ten zemřel tragicky 1937). Vznikl i malý oddíl katolických skautu, který spolupracoval s velkým kbelským 14. oddílem katolických skautů. Po smrti br. Haška převzal početný 1. čakovický oddíl br. Pepa Friš. Tábořili pod hradem Kost v Českém ráji, katoličtí jezdili s kbelským oddílem tábořit k úpatí Blaníka. V roce 1940 protektorátní úřady skauting zakázali, a tak byla na pět let přerušena i činnost v Čakovicích.
Několik dní po skončení války v květnu 1945 však skauti opět začali legálně fpracovat. Vzniklo společné Čakovické středisko do jehož čela byl zvolen br. Pepa Frïš a vůdcem 1. oddílu se stal jeho mladší bratr Václav Fryš (není zde chyba v „i“ a „y“ – Pepovi v matrice omylem napsali Friš a on si to ponechal, zbytek rodiny však používal Fryš). Vzklíčil též dívčí oddíl.
1947 bylo vybráno jméno střediska ATHABASKA (další návrhy: Slavibor, BP, Watomika). Název je památkou na setkání jak. skauta br. Pošty se 4 kanadskými vojáky projíždějícími po válce Čakovicemi v jeepu, kteří se ho ptali na cestu; byli také skauti a na památku mu dali vlaječku s vyšitým černým orlem a nápisem Athabasca. Ve vedení střediska a oddílu pusobili br. Škoda, Friš, Vecka a další. Po komunistickém převratu v únoru 1948 nastala postupná likvidace skautského hnutí, v říjnu bylo středisko nuceno ukončit činnost.
Dalších 20 let se jeho nejvěrnější členové scházeli občas – tajně a bez skautského kroje. Krátké období povolení Junáka v letech 1968-70 využili jak. skauti k další společné činnosti, místa činovníku obsadila dalsí generace skautů br. Štěpán-R. Bobr, Bradna, Táborský. Vůdcem střediska se stal br. Vecka. Letní tábory se konaly u Manětína a ve Vodné. Athabasku několikrát navštívil náčelník Junáka br. Plajner i náčelní s. Koseová a Vl. Macková. Slibný vývoj bohužel překazila roku 1970 normalizace a s ní opět zákaz skautingu na dalších 20 let. Přesto se skauti scházeli dál, chodili (i když s puntíkovanými šátky místo hnědých) na společné výpravy (tradičně do Košátek) a jezdili na tábory např. družina Havranů s br. Bobrem do Krušných hor.
Po Sametové revoluci v listopadu 1989 začali znovu působit i skauti. Ti Čakovičtí se poprvé sešli v prosinci téhož roku. Ihned začal pracovat chlapecký i dívčí oddíl. První velká výprava v lednu 1990 vedla do Košátek, tam se v květnu skládaly i první skautské sliby. Největší událost roku, letní tábor, se konal prvních 14 dní v červenci na Mostku u Bělé nad Radbuzou. Celé středisko tábořilo společně (pouze tento rok – další tábory už se konaly již odděleně). Na podzim 1990 byl vůdcem střediska zvolen br. Jiří Jouza; další činovníci ve vedení s. Jouzová-Poli, br. Poustka, br. Ondráček-Montgomery, br. Táborský, br. Bradna-Baghýra, br. Komers-Orel, br. Nosek-Windy, br. Štěpán-Bobr.
V roce 1993 byl založen kmen roverů a rangers, jehož členy se stali někteří starší skauti a skautky. Oddíly působící v Letňanech jely na další tábory 1991 do Vahlovic (J. Čechy), 1992-4 Abertamy (Krušné hory), 1995-6 Bouzov (S. Morava), 1997-2004 Abertamy, atd. Čestnými členy střediska byli Jiří Suchý (písničkář, herec a spisovatel, nekdejší člen kbelského oddílu) a gen. Frantisek Fajtl (stíhací letec, účastník bitvy o Británii ve 2. sv. válce).
Několik dní po skončení války v květnu 1945 však skauti opět začali legálně fpracovat. Vzniklo společné Čakovické středisko do jehož čela byl zvolen br. Pepa Frïš a vůdcem 1. oddílu se stal jeho mladší bratr Václav Fryš (není zde chyba v „i“ a „y“ – Pepovi v matrice omylem napsali Friš a on si to ponechal, zbytek rodiny však používal Fryš). Vzklíčil též dívčí oddíl.
1947 bylo vybráno jméno střediska ATHABASKA (další návrhy: Slavibor, BP, Watomika). Název je památkou na setkání jak. skauta br. Pošty se 4 kanadskými vojáky projíždějícími po válce Čakovicemi v jeepu, kteří se ho ptali na cestu; byli také skauti a na památku mu dali vlaječku s vyšitým černým orlem a nápisem Athabasca. Ve vedení střediska a oddílu pusobili br. Škoda, Friš, Vecka a další. Po komunistickém převratu v únoru 1948 nastala postupná likvidace skautského hnutí, v říjnu bylo středisko nuceno ukončit činnost.
Dalších 20 let se jeho nejvěrnější členové scházeli občas – tajně a bez skautského kroje. Krátké období povolení Junáka v letech 1968-70 využili jak. skauti k další společné činnosti, místa činovníku obsadila dalsí generace skautů br. Štěpán-R. Bobr, Bradna, Táborský. Vůdcem střediska se stal br. Vecka. Letní tábory se konaly u Manětína a ve Vodné. Athabasku několikrát navštívil náčelník Junáka br. Plajner i náčelní s. Koseová a Vl. Macková. Slibný vývoj bohužel překazila roku 1970 normalizace a s ní opět zákaz skautingu na dalších 20 let. Přesto se skauti scházeli dál, chodili (i když s puntíkovanými šátky místo hnědých) na společné výpravy (tradičně do Košátek) a jezdili na tábory např. družina Havranů s br. Bobrem do Krušných hor.
Po Sametové revoluci v listopadu 1989 začali znovu působit i skauti. Ti Čakovičtí se poprvé sešli v prosinci téhož roku. Ihned začal pracovat chlapecký i dívčí oddíl. První velká výprava v lednu 1990 vedla do Košátek, tam se v květnu skládaly i první skautské sliby. Největší událost roku, letní tábor, se konal prvních 14 dní v červenci na Mostku u Bělé nad Radbuzou. Celé středisko tábořilo společně (pouze tento rok – další tábory už se konaly již odděleně). Na podzim 1990 byl vůdcem střediska zvolen br. Jiří Jouza; další činovníci ve vedení s. Jouzová-Poli, br. Poustka, br. Ondráček-Montgomery, br. Táborský, br. Bradna-Baghýra, br. Komers-Orel, br. Nosek-Windy, br. Štěpán-Bobr.
V roce 1993 byl založen kmen roverů a rangers, jehož členy se stali někteří starší skauti a skautky. Oddíly působící v Letňanech jely na další tábory 1991 do Vahlovic (J. Čechy), 1992-4 Abertamy (Krušné hory), 1995-6 Bouzov (S. Morava), 1997-2004 Abertamy, atd. Čestnými členy střediska byli Jiří Suchý (písničkář, herec a spisovatel, nekdejší člen kbelského oddílu) a gen. Frantisek Fajtl (stíhací letec, účastník bitvy o Británii ve 2. sv. válce).